Čečkovice

  Ves Čečkovice se během svých dějin nepsala vždy stejně, ale od svého počátku má jasný slovanský jazykový původ a další písemně doložené varianty jsou většinou transkripcemi odpovídajícími době zápisu jako např. Czeckovici, Sceskowiz. Německý tvar Eschowitz se vyvinul ze zápisu
ve strážských matrikách z roku 1597 a v Deskách zemských v roce 1603, kde se vyskytuje jako Essowicz (znějící foneticky Ešovic). Dnešní pojmenování můžeme najít v písemnosti již z roku 1485, kde se píše: „Židovi synové z Čečkovic“.

         Ke kladrubskému klášteru se dostává až později v roce 1177, kdy ves patřila vladykům Ratiborovi a Jarošovi z „Scezgouiz“, ale roku 1239 patří již klášteru Kladruby. Roku 1379 náleží k Muckovu a o sto let později v roce 1475 kupuje polovinu vsi Bohuslav ze Švamberka a druhou část přikupuje v roce 1487. Od té doby patří Čečkovice k Boru.  K Čečkovicím náležela
i malá osada Nová Hospoda. Nejvíce obyvatel v počtu 236 v 37 domech žilo ve vsi v roce 1921. Zřejmě historicky nejpozoruhodnější bylo cihlářské hliniště s velmi kvalitní hlínou pro sklářské hutě, které si pro ni nechávali posílat formany z velkých dálek. Kromě známé knížecí cihelny na Šibeničním poli tu byl po tři sta let provozovaný a široko daleko známý ovčín.

         Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20.století byl v obci vybudován velkokapacitní teletník, který patřil k nejmodernějším své doby. Snad právě proto se Čečkovice dostali v roce 1973 do filmu Oldřicha Lipského „Tři chlapi na cestách“, v němž se část odehrává právě
ve zmíněném teletníku.

         V současnosti má vesnice úplně jiný ráz. Zůstala jen okrouhlá náves
a v horní části vedle statku rybník. Ze staré zástavby bylo několik domů zbořeno, ale většina je opravena nebo přestavěna. Díky blízké vzdálenosti k dálnici a nově vybudovaného areálu CT Park se stovkami pracovních míst vyrostly v obci nové rodinné domky a počet obyvatel se ve 28 domech zvýšil na 72.

         Každý rok poslední dubnový den probíhá tradiční stavění májky, akce spojená s upálení čarodějnice, opékáním buřtů a především setkání místních i přespolních občanů.  Podobně zdařilou tradiční akcí jsou i rybářské závody se stálým počtem účastníků rybářů i diváků.