Stolní tenis

Vedení oddílu - předsedou výboru oddílu byl na valné hromadě konané v dubnu 2016 zvolen pan Pavel Gallerach, ve výboru tělovýchovné jednoty Sokol Bor zastupuje oddíl paní Lenka Krivdová

Aktuální družstva oddílu: Oddíl - TJ Sokol Bor z.s. - stolní tenis (elost.cz)

Družstva a soutěže v sezóně 2022-2023: STIS - tabulka (ping-pong.cz)

Kontakty pro zájemce o stolní tenis:

• Předseda oddílu - pan Pavel Gallerach Tel: +420 607 283984, e-mail - Pavel.Gallerach@seznam.cz
• Sekretář a správce webu - pan Juraj Šoltés, Tel: +420 775 133912, e-mail - jsoltes@post.cz

Něco z historie stolního tenisu v Boru

Prokazatelné zmínky o tom, že se tento sport ujal i v našem městě, se datují již do roku1946. Mezi "průkopníky" patřil pan Hucl a později též pan Milan Moc. Na teritoriu však působilo i vojenské družstvo Dukly , které vedl důstojník Greho. 

Významný impuls pro vzestup sportu s bílým míčkem znamenal příchod p. Josefa Michala (učitel zdejší ZŠ), v současné době  již v důchodu, aktivní hráč a mezinárodní rozhodčí. Soustředil kolem sebe partu talentovaných sportovců. Postupně se vypracovali z okresních soutěží do krajských a střídavě se v Boru hrál krajský přebor 1. nebo 2. třídy. Mezi hráči se objevují jména J. Hrčky, M. Nohy, M.Hrnčála, M. Bočana, M. Guleje , J. Vašíčka, F. Lihana, J. Kortana a dalších. Začalo se pracovat s mládeží a v generaci "mladých" se prosazují (a nejen v okrese ) jména - Radek Dráždil, Michal Kniš, Roman Homolka, Michal Vacík . 

Systematická práce však položila základ pro uplatnění velmi talentovaných mladých hráčů a objevují se jména - Roman Dráždil (v žákovských letech, ale i dnes již pojem v Plzeňském kraji), Luboš Drenko, Jana Bolková, Franta Krivda, Láďa Strnad a další. 

Souběžně v těchto letech 70-tých a 80-tých působí "našich končinách" oddíl VTJ Přimda vedená p. Josefem Vacíkem, která sice byla jistou a nutno říct silnou konkurencí, ale i odrazovým můstkem pro místní borce k vyšším a kvalitnějším výkonům. Tak se rozvinul velký talent J. Hrčky, který dnes dosahuje skvělých úspěchu v kategorii veteránů ( mezi 32 na MS veteránů v Lillhammeru 1996, bronz ve čtyřhře na ME v Praze, bronz na MS v Manchesteru v družstvech,  je též mezinárodním mistrem Dánska). 

Mezi dlouholeté opory a spolehlivé bojovníky za týmové i individuální úspěchy patří M. Noha. Za jeden z jeho nejvýraznějších výsledků lze jistě považovat postup mezi 8 nejlepších párů ve čtyřhře na ME veteránů v roce 1997, kdy byli s L. Medveckým vyřazeni párem M.Orlowski-J.Dvořáček. 

Bohužel pak přišla doba , která by se dala nazvat soumrakem stolního tenisu v Boru. Do Lubence se odstěhoval J. Michal a tím skončila jedna éra . Nenašel se nikdo, kdo by "zvedl štafetový kolík ", přestali se hrát mistrovské soutěže družstev i jednotlivců. Někteří hráči hráli v Tachově. 

Počátkem 90-tých let se objevuje na scéně pan učitel Josef Bártík - pracuje systematicky s mládeží, přivádí na scénu jména talentovaných žáčků - J. Triščíková, J.Roidtová, M. Kortanová, sestry Hulmákovi, V. Šplíchalová, J. Kostrounová a chlapců - P. Pour, M. Vokurka, T. Noha, P. Ryba, P. Hyttner, P. Totzauer, A. Totzauer, P. Blažek. Jistě těm, co se zajímají o stolní tenis v našem regionu, jména ne neznámá. Je škoda, že zejména z děvčat zůstala u stolního tenisu pouze J. Kostrounová a také, že někteří kluci s velkým talentem "nevydrželi". Velká je škoda pro další rozvoj stolního tenisu byl též "odchod" pana Bártíka v roce 1998 .

 V roce 1995 se podařilo přesvědčit Josefa Vacíka,  že by mohl jako zkušený "matador" , coach a trenér, udělat pro stolní tenis mnoho užitečného,i když v té době se dosti významně potýkal se zdravotními problémy. S odstupem času se potvrdilo, že to byl významný krok ke zviditelnění stolního tenisu v regionu, ale i mimo něj. 

Družstvo mužů se po letech vrací v roce 1996 do krajského přeboru 2. třídy , v sezóně 96-97 a 97-98 končí vždy na 4. místě (nastupuje zpravidla v sestavě - M. Noha, R. Dráždil, M. Bočan, L. Drenko, M. Hrnčál),) aby v roce 1998 postoupilo do KP 1. třídy (v sestavě- M.Noha, M. Panský, R. Dráždil, M. Bočan a hostuje M. Hrnčál a M. Kálavský). Přichází do oddílu další "nadšenec" z Plané - Franta Sedlák. Bere mladé kluky "pod svá křídla". Jezdí turnaje, hraje mistrovské soutěže a tvrdá práce se vyplácí, když se "mladíci" začínají prosazovat - nejdřív v okrese, poté v kraji, kde přes 2. a 1. třídu (i díky reorganizaci krajů v roce 2002, družstvo skončilo na 2. místě KP 1. třídy). Byla tu najednou šance bojovat ve III. lize ( R. Dráždil, M. Noha, Le Quy Dung, P. Pour ). Posilou pro oddíl v této době je též příchod Ing. M. Panského (bratr slavnějšího reprezentanta Jindry). 

Počátkem nového tisíciletí přichází další "nadšenec ,  Pavel Gallerach s dcerou Nikolou. Ukazuje se, že bude přínosem zejména v tréninkovém procesu , trpělivý, cílevědomý a obětavý. Děvčata si zkusila v sestavě V. Silná, J. Kostrounová a B. Vokurková zahrát jednu sezónu divizi žen, nebyl však z toho žádný zázrak. Stejně tak kluci ve III. lize. Obojí však byla dobrá zkušenost. je třeba říct, že v této době se zejména naše mládež pohybuje na čelních místech řebříčků v kraji, ale i v rámci ČR (P. Pour, J. Kostrounová, P. Totzauer, A. Totzauer, M. Vokurka, M. Chvátal a N. Gallerachová, mistryně ČR v žákovské kategorii z roku 2009).

 Do povědomí široké stolně-tenisové veřejnosti  a také funkcionářů asociace stolního tenisu ČR se dostává oddíl zejména účastí družstva žen v extralize ČR v letech 2006-2008 a též pořádáním soutěží mládeže, ale i spoluúčastí na pravidelném pořádání KP dospělých. Mezi významné akce, které jsme pořádali, patří zejména semifinále „Mistrovství ČR družstev dorostu“ v roce 2002, dva celorepublikové turnaje „O pohár ředitele Poštovní spořitelny“ v kategorii dorostu (v roce 2003 kategorie - A, 2004 kategorie A*). Řadu turnajů regionální úrovně pořádáme pro mládežnické kategorie v kraji, zajišťujeme okresní přebory a tradicí je již i turnaj žactva, který završil kulatých X. ročníků. Tradicí jsou však již léta pořádané turnaje neregistrovaných hráčů stolního tenisu o Vánocích, rodinných dvojic , ale i akce pro děti, obecní a městské úřady regionu. Oddílu se dostává velké podpory ze strany orgánů města Boru. Je to jistě zejména ocenění práce s mládeží, ale šíření dobrého jména našeho města "za jeho hranicemi".