město
Bor
Bor
Zřícenina hradu stojí na vrcholu skalnatého hřebene nad stejnojmenným městečkem v severní části Českého lesa. Hrad Přimda je po Pražském hradu považován za druhou nejstarší stavbu kamenného hradu v Čechách. První zmínky pochází již z roku 1121. Jeho stavebníkem byl pravděpodobně markrabě Děpolt II. z Vohburgu. Nejpozději od roku 1126 již Přimda patřila českým panovníkům. Byla důležitou pohraniční pevností, která střežila obchodní cestu z Prahy a Plzně do Horní Falce. Sloužila také jako královské vězení, ve kterém byl nucen pobývat mimo jiné i pozdější král Přemysl Otakar II.
V 15. a 16. století byl hrad často dáván do zástavy šlechtickým rodům, zejména pánům ze Švamberka. Neudržovaný hrad pustl a v 17. století již byl neobývanou zříceninou.
Zachována zůstala mohutná hranolová věž (z první poloviny 12. století) z lomového kamene obložená žulovými kvádry.
Klášter byl založený v roce 1115 knížetem Vladislavem I. pro řád benediktinů. Počátkem 14. století patřil mezi nejbohatší kláštery v českém království. Na konci 14. století zde byl za potvrzení nového kladrubského opata stíhán a umučen sv. Jan Nepomucký.
Tento klášterní komplex je největším svého druhu u nás a byl vyhlášen Národní kulturní památkou. Od roku 1945 je klášter v majetku státu.
Dnešní podoba je z počátku 18. století. Celému areálu dominuje klášterní kostel, který byl přestavěný ve stylu barokní gotiky. Na přestavbě se podílel Jan Blažej Santini Aichl, který také navrhoval i vybavení interiérů. Po smrti posledního opata byl klášter v roce 1785 zrušen Josefem II. Na jihu se nachází budova nového konventu, která pochází od Kiliána Ignáce Dienzenhofera.
První zmínky o hradisku pocházejí z roku 1126. Za vlády Přemysla Otakara II. byl na tomto místě vybudován hrad s mohutnou válcovou věží. Za vlády Lucemburků byl hrad rozšířen o palác a za vlády Karla IV. pak doplněna o komfortní vybavení své doby. V 15. století hrad dobyli husité. Zpráva z roku 1606 uvádí, že horní část věže hrozí zřícením a je nutné opravit sklepy, chlévy, konírny a další stavby. V roce 1623 již nový majitel nemohl na zpustlém hradu bydlet. Stavba byla vyloupena, střechy strženy, podlahy a stropy byly prohnilé.
Hrad dále poničily nájezdy švédských a císařských vojsk a v roce 1648 byl hrad údajně Švédy až do základů vypálen. Losyové jej přestavěli na barokní zámek. V roce 1770 zámecká věž vyhořela. V letech 1790 až 1793 byl starý stav zámku zaměřen. V roce 1787 Josef Mikuláš Windischgrätz započal s bouráním hospodářských budov zámku a vystavěl severní křídlo nového zámku. V roce 1802 byla zbourána stará hradní věž a na jejím místě vyrostlo zámecké jižní křídlo. Po roce 1945 začal nevyužitý zámek chátrat a v roce 1968 byl určen k demolici. Naštěstí se tak nestalo a díky zásahu obyvatel se ještě téhož roku začala jeho obnova. Do r. 2012 sídlil na zámku MěÚ a od r. 2014 je zámek zpřístupněn veřejnosti.
Jízdárna Světce je po vídeňské císařské jízdárně největší ve střední Evropě. Tehdejší majitel panství generál Alfréd Windischgrätz ji nechal postavit v letech 1858-1861 v novorománském a novorenesančním slohu. Tato jedinečná architektonická památka však dlouhá léta chátrala a do seznamu nemovitých kulturních památek byla znovu zapsána až v roce 1991. V současnosti stále probíhá její rekonstrukce.
Prohlídky jízdárny jsou možné na základě předchozí objednávky.
Západně od obce Černošín, na výběžku Vlčí hory, byl pravděpodobně ve 2. pol. 13. století založen hrad Volfštejn, který je ukázkou šlechtického hradu bergfritového typu. Dominantou zříceniny je dodnes mohutná válcová kamenná věž vysoká 22 metrů.
Zřícenina ve volně přístupná po celý rok.
Hrad vznikl někdy na počátku 14. století jako rodové sídlo pánu z Gutštejna. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně Jetřich z rodu Hroznatovců. Ve 2. polovině 16. století se hrad uvádí jako pustý. Zřícenině dominuje 20 m vysoká věž.
Gutštejn je jednou z nejromantičtějších hradních zřícenin u nás. Zřícenina je vzdálena 6 km od Konstantinových Lázní a je přístupná na vlastní nebezpečí z důvodu nebezpečí pádu do hloubky, uklouznutí a další nebezpečí ohrožující bezpečnost a zdraví osob.
Hrad náležel k největším a nejvýstavnějším západočeským hradům. Švamberk byl založen někdy kolem roku 1300. Nyní používané jméno získal podle svých hlavních majitelů, pánů ze Švamberka. Významného člena rodu, Bohuslava ze Švamberka při úspěšném dobytí hradu roku 1421 zajali husité, byl však pouze uvězněn a později dokonce přešel na jejich stranu. Hrad byl poškozen požárem v roce 1644 a událostmi konce třicetileté války. Z původního hradu je dnes k vidění část opevnění, věže a brána. Je volně přístupný.
Muzeum symbolicky vzniklo v místě kdysi nejznámějšího hraničního přechodu, kde více než čtyřicet let oddělovaly ostnaté dráty východní svět od západního. Expozice muzea jsou věnovány 1. světové válce, Mnichovské dohodě, 2. světové válce, studené válce i období budování socialismu. Muzeum je otevřeno od 1. 5. do 31. 10. každou středu a sobotu od 11 do 17 hodin.
Odkaz na web:
http://www.rozvadov.cz/vitame-vas/turistika/muzea-ochrany-statni-hranice-v-rozvadove/
Muzeum potěší všechny příznivce starých zemědělských strojů. Expozice je členěna podle zemědělského roku a postupu prací. Tedy od přípravy přes orbu, setí a sklizeň až po zpracování produktů. V muzeu se nachází přes 400 exponátů. Vstupné do muzea je dobrovolné. Muzeum je otevřené v květnu, červnu a září o víkendech od 9 do 17 hodin. V červenci a srpnu každý den od 9 do 17 hodin.
Expozice muzea je instalována v labyrintu chodeb. Množství exponátů, které jsou tematicky utříděny, působí v podzemních prostorách velmi autenticky. Průvodci doporučují teplejší oblečení, jelikož v muzeu je teplota kolem 10 °C.
Do stálé expozice patří národopis, historie okresu od počátku slovanského osídlení po r. 1945, příroda Českého lesa a jeho podhůří, expozice umění. Dále jsou součástí expozice zelenými popiskami vymezená zastavení, kde se můžete dotýkat některých exponátů nebo si zahrát na archeologa či restaurátora.
V celém areálu je k vidění různá důlní technika. Exponáty doplňuje funkční důlní lokomotiva a replika štoly. Je zde i průzkumná štola, která návštěvníky seznamuje se způsoby těžby v období středověku, ale i ke konci 20. století. Součástí skanzenu je i ústí Královské dědičné štoly Prokop. Nachází se zde úzkorozchodná důlní dráha. Malá dieselová lokomotivka tahá dva důlní vozíky, které uvezou 24 cestujících.
V pivovaru se nachází originální restaurace a Beerrarium Stará sladovna. Nabídka restaurace umožňuje ochutnávku minimálně 10 druhů piva a mnoho jídel tvořených právě k pivu. V Chodové Plané jsou také pivní lázně, které jsou provozovány ve sklepních prostorech v rámci hotelu U sládka.
Rozhlednu nedaleko Rozvadova, která byla postavena jako vysílač mobilní sítě, zpřístupnili v roce 2001. Volně přístupná vyhlídková plošina pro turisty je ve výšce 25 metrů a vede na ni 126 schodů.
U obce Bernarnice je celoročně přístupná rozhledna, která je součást příhradového telekomunikačního stožáru vysílače O2. Stožár byl postaven ve výšce 570 m n. m. a jeho celková výška je 48,5 metrů (vyhlídka je ve výšce 33,5 metrů).
Rozhledna na vrchu Vysoká nad Tachovem byla otevřena v roce 2014. Z ochozu je hezký výhled na celé město a okolí. Vyhlídková plošina, na které jsou informační tabule s mapami, je ve výšce 25,2 metrů. Přístupná je bezplatně a po celý rok.
Návštěvnost:
ONLINE:4
DNES:45
TÝDEN:1979
CELKEM:1390896
Rychlé odkazy
Snadný přístupu k informacím z našeho obsahu.
Mohlo by Vás zajímat