Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Knihovna ONLINE

knihovna banner

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

 

Hrad a zámek Bor

Hrad založili potomci Ratmíra ze Skviřína okolo poloviny 13. století jako vodní pevnost s mohutnou válcovou věží. Věž se zdmi silnými až 3,5 metrů se dochovala dodnes a je nejvýznamnějším zbytkem starého hradu. Ve druhé polovině 14. a v 15. století byl hrad několikrát opravován a někdy před rokem 1362 zde Bohuslav vybudoval hradní kapli svatého Vavřince, která byla později zaklenuta sklípkovou klenbou.  V 15. století se hradu zřejmě dotkly husitské války a byl zničen, proto se k  roku 1454 v dědické smlouvě hovoří o pustém hradu. V 15. století se rod Švamberků  značně rozrostl a bylo nutné starý a nevyhovující hrad přestavět, aby tehdejší majitel Jan získal pro své potomky sídlo, přiměřené významu, kterého rod mezitím nabyl. A tak na samém počátku 16. století postihla hrad rozsáhlá pozdně gotická přestavba, měnící středověkou stavbu ve velkolepý a výstavný komplex budov. Ze středověkého hradu, u něhož byl kladen důraz především na složku obranou, se stal velkoryse řešený objekt, poskytující majitelům veškerý možný komfort pozdně středověkého bydlení. V areálu starého hradu vznikla tři prostorná křídla nové dispozice, připomínající spíše již zámeckou stavbu. Zajímavé je také bývalé malé nádvoří, které se na zámku nacházelo na místě dnešní velké vstupní haly. Vznikl tu malý dvorek, jakési atrium a z jeho původního zařízení tu zbyla především studna, kterou si mohou návštěvníci hradu dnes prohlédnout. Přestavba výrazně proměnila rovněž dominantní stavbu hradu - věž. Doplnila jí vysokou cihelnou helmicí, jejíž hrany zvýraznily řady terakotových krabů. Po rozsáhlé přestavbě
v 16. stol. se hrad v Boru zařadil mezi špičkové objekty své doby v západních Čechách.

Další velká přestavba proběhla v 19. století ve zcela v romantickém historizujícím duchu tehdy módního pseudogotického slohu. Staré budovy ozdobila množstvím cimbuří, věžiček, falešných střílen, novým členěním oken a novými fasádami.

Více informací o historii zámku a prohlídkách získáte na www.zamekbor.cz

 

Chrám sv. Mikuláše

Kostel založený současně s městem, je prvně zmiňován roku 1282. Za Bohuslava III. ze Švamberka, kolem roku 1361, byl přestavěn v gotickém slohu. Tato podoba se zachovala až do další přestavby v roce 1526, kdy byla dostavěna mohutná hranolová věž. V září roku 1647 celé město postihl požár, který zasáhl i samotný kostel. Ke zboření starého kostela došlo r. 1738 a na jeho místě byl vystavěn v letech 1739 a 1749 chrám nový. O tuto přestavbu se zasloužil představitel diecézních kněží farář Josef Schmidt. K dalším úpravám došlo až na konci 19. století. Sakristie byla nově zpřístupněna i zvenčí, opravy se dočkaly větší trhliny v klenbě a proběhla výměna všech oken. Velká oprava interiéru se uskutečnila pak v roce 1904. Poslední opravy kostela byly zahájeny roku 1990, při nich získala věž novou báň krytou měděným plechem. Opraveny byly rovněž fasády a zahájeny opravy fresek z druhé poloviny 18. století. Prostorný interiér kostela vymaloval V. S. Schmidt z Plané na náměty legend patrona chrámu sv. Mikuláše. Hlavní oltář byl vyhotoven rodákem z nedaleké Stráže Johannem Christopherem Artschlagem.

Varhany v kostele jsou dílem Antonína Gartnera z roku 1749, které dodnes slouží při liturgických akcích, i když by naléhavě potřebovaly kompletní restaurování.

Další informace získáte na www.farnostbor.cz

 

Borský špitál s kaplí sv. Jana Křtitele

Borský špitál, vystavěný při křižovatce naproti zámku, byl vybudován z podnětu Jindřicha ze Švamberka kolem r. 1515. Jeho součástí se stala i původem starší stavba kaple sv. Jana Křtitele. Při výstavbě špitálu byla kaple obnovena, získala sklípkovou klenbu ve tvaru hvězdice, která je dochována dodnes. V kapli je löwensteinská hrobka a několik historických náhrobníků, z nichž nejstarší pochází z 16. století. Z důvodu špatného stavu není komplex pro návštěvníky přístupný.

 

Kostel sv. Volfganga

Třetí borskou svatyní býval kostel sv. Volfganga, vystavěný v 1. třetině 18. století v prostoru před nynějším borským hřbitovem. Již roku 1786 byl kostel výnosem císaře Josefa II. zrušen a upraven na sýpku. K jeho úplnému zboření došlo v šedesátých letech 20. století.

 

Loreta

Na křižovatce naproti zámecké věži stojí loreta, která byla založena roku 1668 majitelkou panství Isabelou von Götzen roz. Trčkovou z Lípy a jejím manželem Zikmundem Bedřichem von Götzen. Koncem 18. století zájem o borské poutní místo upadá, kolem pol. 19. století je uváděna jako pustá. Teprve kněz Andreas Riedl vrátil loretě v průběhu 19. století její původní slávu a obnovil i poutě k borské černé madoně. 2. května 1945 byla loreta poničena při ostřelování Boru americkou armádou. K obnovení poutí došlo až po sametové revoluci a první se konala 8. září 1991. Dnes je borská pouť opět hojně navštěvována místními usedlíky i bývalými rodáky z Německa. V roce 1994 přispěl stát na obnovu lorety přes půl milionu korun. V současné době prochází objekt renovací. Veřejnosti je loreta přístupná během Loretánské poutě v měsíci září.

Středem lorety je tzv. Svatá chýše, kolem níž byly vybudovány čtyři křídla ambitů s valenou klenbou a součástí jsou také dvě kaple – Panny Marie Čenstochovské a Panny Marie Klatovské. Celý prostor je bohatě zdoben freskami ze života Kristova a jeho starozákonních příběhů a zázraků.

Další informace získáte na www.farnostbor.cz

 

Další památky ve městě

  • Radnice – z historických domů zachovaných na borském náměstí vyniká původem středověká budova ozdobená kamennou sochou Panny Marie a městským znakem.

    Měšťanský dům čp. 286 – v přízemní části budovy jsou zachovány valené klenby s lunetami. Jádro stavby je renesanční. Nad vchodem je kamenný znak hrabat z Löwensteinu.

  • Areál fary – fara je jednopatrová budova, která má v přízemí zbytky pozdně gotických oken a portálu. Navazující sýpky pochází z 2. pol. 17. stol.

  • Vila Josefa Rudecka – reprezentativní vila MUDr. Rudecka vystavěná v roce 1926 je dílem architekta Karla Ernstbergera.

  • Socha sv. Jana Nepomuckého – pískovcová plastika z dílny sochaře M. Brokofa stojí před zámkem na novém mostě vystavěném v r. 1816.

  • Další památky v areálu zámku – kamenný kříž, hraniční kámen, památník sv. Jiří a sv. Markéty., socha archanděla Michaela.

  • Socha Panny Marie Immaculaty – pískovcová socha přímo před kostelem sv. Mikuláše na náměstí.

 

Zámecký park

Zámecký park vznikl někdy kolem druhé poloviny 18. století v období, kdy celé panství patřilo rodu Löwensteinů. Jde o přírodně krajinářský park s romantickými prvky. Z písemných pramenů víme, že na konci minulého století byl již park vytvořen v plném rozsahu a jeho stromový porost byl již dospělý. Po 2. sv. v. začal park fungovat jako veřejná městská zeleň, ale díky nedostatečné údržbě v poválečných letech některé části parku zpustly.

Parkem původně vedly cesty ve třech okruzích. První, dosud zachovaný, probíhal v bezprostředním okolí zámku. Druhý okruh, který je zachovaný pouze částečně, obcházel po okrajích hlavního údolí. Třetí okruh vedoucí po obvodu parku zmizel úplně.

V parku bylo díky projektu „Naučně-odpočinková zastavení v zámeckém parku Bor“ vybudováno 7 stanovišť, která slouží k naučně poznávací turistice, příjemnému posezení a vycházkám.
Borský park je významnou částí města a řadí se k největším parkům okresu Tachov. Společně se zámeckým areálem je nemovitou kulturní památkou a patří mezi významné historické parky v západních Čechách.